Obsazení Československa v roce 1939 mělo velmi neblahý důsledek pro evropské velmoci. Do rukou Německa padl bez boje nepoškozený československý válečný průmysl a arzenál československé armády včetně výborného dělostřelectva a vynikajících lehkých tanků. Ty se kvalitou vyrovnaly nejlepším německým obrněncům. Wehrmachtu umožnily vytvořit nová tanková uskupení především ve válce se Sovětským svazem.

České továrny musely nadále vyrábět zboží pro válečné potřeby Německa. Pracovní doba se v nich prodloužila až na 60 hodin týdně. Některé zboží, zvláště potraviny, se dalo koupit pouze na zvláštní poukázky, které byly lidem vydávány v omezeném počtu. Nedostatkem jídla trpěly především děti. Nedostávalo se jim mléka, ovoce a zeleniny. Proto se rozmáhal nepovolený obchod – šmelina. Mladí lidé byli nasazováni na nucenou práci do továren v Německu, kde měli nahradit muže, vojáky bojující na frontě. Bydleli zde v dřevěných barácích, dostávali mizernou stravu a směšně nízký plat.

Silný tlak vyvíjeli okupanti na školství, aby oslabili vzdělanost českého národa a zbavili českou mládež lásky k vlastnímu národu. Mnohé učebnice byly vyřazeny, v jiných se přelepovaly ty části, které připomínaly slavnou českou minulost. Došlo k podstatnému snížení počtu hodin dějepisu a češtiny. Naopak němčina se učila od první třídy.