Kde se Sámova říše přesně rozkládala, nevíme a nebyly o ní díky jejímu krátkému trvání nalezeny žádné archeologické doklady. Pouze předpokládáme, že uvnitř jejích hranic ležely také české země. Centrum říše bylo pravděpodobně na jižní Moravě. O Sámovi a jeho sjednocení slovanských kmenů se dozvídáme z písemných záznamů. Popisuje je takzvaná Fredegarova kronika sepsaná na území dnešní Francie.

Sámo využil jednoduchosti slovanské společenské struktury a na ní zbudoval svou říši obchodně a vojensky. Napomohla mu ctižádost slovanských obyvatel, kteří chtěli zaujmout stejné společenské postavení jako jejich otcové. Své říši vládl třicet pět let, za tu dobu měl údajně dvanáct slovanských žen a zplodil s nimi třicet sedm dětí, z toho 22 synů a 15 dcer. Zemřel v roce 659. Záhy po jeho smrti se první slovanská říše rozpadla. Nevíme, zda tu nějakou roli hrála jedna z prvních vln moru, která pustošila osídlená území Evropy.

Po rozpadu říše se Slované postupně přiklonili k Avarům. V tomto procesu hrála významnou roli snášenlivost avarské elity, která musela řešit vztah svých kočovníků k místním usedlíkům, na kterých byli kočovníci hospodářsky závislí. To je nutilo k mírovému soužití. Změnu přinesly až těžké porážky Avarů vojskem Karla Velikého v letech 791 a 796.