V roce 846 upevnil na Velké Moravě svou moc za pomoci sousední Franské říše kníže Rostislav – mimořádně silný a obratný panovník i válečník. Dovedl Velkou Moravu k plné samostatnosti a nebál se ani přímých vojenských střetnutí. Frankové se postupem doby stali velkým nepřítelem Velké Moravy, protože jim Rostislav nechtěl dovolit, aby zasahovali do vnitřních záležitostí tohoto státu.

Rostislav několikrát úspěšně odrazil útoky franských vojsk a nakonec ze země vyhnal také německé kněží, kteří kázali latinsky a většina prostých lidí jim nerozuměla. Aby se i v tomto směru zbavil závislosti na Franské říši, vypravil poselstvo do Konstantinopole k císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání byzantské církevní mise, která by šířila křesťanství slovanskou řečí a zřídila na Velké Moravě samostatné biskupství. Výsledkem jednání byl příchod věrozvěstů Konstantina a Metoděje.