Naši předkové na Velké Moravě se většinou klaněli různým bůžkům, stromům a studánkám – věřili v jejich nadpřirozenou sílu. Byli pohany. Rostislav, aby upevnil na Velké Moravě svou moc, velmi podporoval šíření nového náboženství – křesťanství, které přinášelo víru v jediného křesťanského Boha, znalost čtení a psaní, ale i nové pořádky (Desatero božích přikázání). Pohané se přijetím křtu stávali křesťany. Na počátku 9. století přicházejí na území Moravy a Slovenska křesťanští misionáři ze západu. Již kolem roku 830 byl salcburským arcibiskupem Adalramem vysvěcen první křesťanský kostel v Nitře.

Císař mocné Byzantské říše sem na žádost knížete Rostislava vyslal věrozvěsty (učitele víry), dva učené bratry Konstantina a Metoděje. Ti se na svou misi důkladně připravili. Konstantin vymyslel nové slovanské písmo – hlaholici a do slovanského jazyka přeložil náboženské texty. Bratři zorganizovali výchovu domácích kněží a ti začali novou víru šířit mezi prostým lidem. Konstantin později těžce onemocněl a po uzdravení vstoupil v Římě do kláštera, kde přijal jméno Cyril. Metoděje papež jmenoval moravským arcibiskupem. Jenže právě v té době byl kníže Rostislav svržen Svatoplukem a v zemi zpočátku zavládl zmatek. Metoděj ještě několik let pokračoval ve svém díle, ale po jeho smrti byli všichni žáci vyhnáni ze země. Bohoslužby se opět začaly konat latinsky, naše země se přiklonila k západní kultuře a ustálilo se zde latinské písmo – latinka.