Zkušenosti z války o dědictví rakouské přivedly Marii Terezii a vídeňský dvůr k poznání, že je třeba celé soustátí zmodernizovat. Marie Terezie brzy poznala, že se musí spoléhat pouze na svůj zdravý rozum. Stavy v jednotlivých zemích totiž přijímaly a prováděly i ta nejpotřebnější opatření příliš zdlouhavě. Marie Terezie začala zřizovat nové zemské úřady, které byly vyňaty z pravomoci stavovských úředníků.

Císařovna chtěla, aby se rozvinul obchod, proto začala pečovat o výstavbu silnic. Se svým manželem a dalšími šlechtici zakládala velké dílny, ve kterých pracovalo značné množství dělníků. Zavedla pravidelné poštovní spojení po celé zemi a pro pošťáky ve městech a později i na vesnicích nechala očíslovat domy. Uvědomila si, že po třicetileté válce velmi upadlo vzdělání obyvatel, což je velkou překážkou dalšího rozvoje země. Proto vydala v roce 1774 nařízení o povinné školní docházce. Každé dítě mělo od šesti let chodit do školy nejméně pět roků a naučit se zde číst, psát a počítat. To bylo nejdůležitější opatření, které císařovna uskutečnila. Na venkově se začaly zřizovat obecné školy. Zvýšení vzdělanosti obyvatel mělo významně přispět k povznesení celkové úrovně života v habsburské monarchii.