Na počátku června 1848 se v Praze konal Slovanský sjezd, jemuž předsedal František Palacký. Podnět k jeho svolání dali uherští Slované. Do Prahy přijeli zástupci všech slovanských národů. Slibovali si přátelství i pomoc proti německé rozpínavosti. Sjezd se konal v sále na Žofíně. V jeho průběhu docházelo k ostrým názorovým střetům mezi stoupenci a odpůrci společného rakouského státu.

12. června 1848 proběhla na Koňském trhu u sochy svatého Václava slavnostní bohoslužba sbratření všeho lidu. Sešlo se tu několik tisíc občanů především středního a nižšího stavu. Obřad měl lidem dodat sebedůvěru, uklidnit je a manifestovat jejich pospolitost. Po skončení se účastníci v několika proudech rozcházeli. Jeden průvod byl napaden císařskými vojáky a na dlažbě zůstali ležet první mrtví. Dav lidí se rozprchl s voláním: „Vojsko nás napadlo! Stavte barikády!“ Pražané výzvy uposlechli, barikády začaly růst po celém městě. Zvláště střed města se proměnil v improvizované pevnosti hájené lidmi na barikádách. Začalo ozbrojené povstání.