Drtivá většina obyvatel českých zemí řešila především otázky svého materiálního zabezpečení. Požadovaná loajalita ke státu měla různé podoby od apatie až k přizvukování režimu. Každý náznak neklidu hlásili policejní agenti svým nadřízeným. V roce 1854 zazněla poprvé nová státní hymna Zachovej nám, Hospodine.

S politikou císaře Františka Josefa I. vůči svému národu byli nespokojeni především Maďaři. Domáhali se samostatného postavení. Jejich požadavkům vyšla vídeňská vláda vstříc. Roku 1867 bylo Rakousko rozděleno na dva státy – země rakouské a země uherské. Každý stát si spravoval mnohé záležitosti samostatně. Pro celou říši zůstal společný panovník, armáda, zahraniční politika a finance. Takovému uspořádání říkáme dualismus (z latiny: duo = dva). Pro rakouské země byla ještě téhož roku vydána nová ústava. České požadavky na další samostatný stát v rámci společné říše byly odmítnuty.