S politikou císaře Františka Josefa I. vůči svému národu byli nespokojeni především Maďaři. Domáhali se samostatného postavení. Jejich požadavkům vyšla vídeňská vláda vstříc. Roku 1867 bylo Rakousko rozděleno na dva státy – země rakouské a země uherské. Každý stát si spravoval mnohé záležitosti samostatně. Pro celou říši zůstal společný panovník, armáda, zahraniční politika a finance. Takovému uspořádání říkáme dualismus (z latiny: duo = dva). Pro rakouské země byla ještě téhož roku vydána nová ústava. České požadavky na další samostatný stát v rámci společné říše byly odmítnuty.